Potřebujeme matematiku? A vzdělávání vůbec?
i Zdroj: PCTuning.cz
Internet Článek Potřebujeme matematiku? A vzdělávání vůbec?

Potřebujeme matematiku? A vzdělávání vůbec?

Michal Rybka

Michal Rybka

21. 6. 2019 03:00 110

Seznam kapitol

1. Školi sou nanic 2. Titulovaný 3. Zbytečná trigonometrie 4. Kupecké počty 5. Umíte uvažovat? 6. Limity pro svačináře

V poslední době se nám šíří představy, že vzdělávání je přežilé. Lidi se naučí učit a budou umět to, co budou zrovna potřebovat – ve chvíli, kdy to budou potřebovat. Typický příklad je IT, kde školy nedokáží na aktuální požadavky reagovat tak rychle jako „samovýuka internetem“. Tento názor je dost ale idealistický a nadsazený.

Reklama

To, že se myšlenky typu „školy jsou na nic, zaplaťte si Udemy anebo Skillshare“ šíří ze Západu – to docela chápu. Po léta adorovaný model placeného školství tam v posledních letech nabobtnal do tak zrůdných dimenzí, že jen v USA je dluhová zátěž za školné 1,56 trilionu USD. Problém je v tom, že z tamní populace dluží 44,7 milionu lidí na školném – a když se seknete a váš obor zrovna nefrčí, tak to nikoho nezajímá, zaplatit to stejně musíte. Nikdo vám to neodpustí, respektive výjimek je málo – a tak ve statistikách vidíme, že ve věkové skupině 60+ tam stále je 3,2 milionu osob s dluhy na školném.

Když začnete kolem tématu bádat, tak se dočtete doslova hororové příběhy o lidech, kteří vystudovali prestižní univerzitu v nějakém prestižním humanitním oboru, jenomže se ukázalo, že být špičkový odborník na Nietzscheho vám vodopád peněz nezajistí – ale zaplatit musíte. Hnutí „nauč se sám“ je svým způsobem odpovědí na systém placeného vzdělávání, který nám byl otloukán o hlavu jako ten nejlepšejší na celé planetě. Ano, živě si pamatuji, jak na počátku 90. let bylo adorováno školné jako lék na problémy našeho školství s téměř religiozním fanatismem, a zvláště Američané nám vykládali, že jen v primitivně pospolné společnosti se učí zdarma.

Mechanismus školného a chápání vzdělání jako něčeho cenného, ale nefungoval tak, jak to kazatelé popisovali. Za prvé – studium je nákladné i když je školné zdarma, protože životní náklady nejsou zdarma a knihy také ne. Kolem toho se v rozvinutých zemích rozjel opravdu velký výukový business, povinné knihy jsou velmi nákladné a kampusy pro změnu pro studenty pohodlné, takže... nákladné. Mezi americkými školami se rozjela soutěž o co nejatraktivnější podmínky spojená s růstem školného, které za posledních 30 let vylezlo zhruba třikrát.

Celá věc je poněkud složitější, nicméně problém s dluhy na školném je v tom, že i když jde o relativně malé částky (do světa se studenti vydávají s průměrným dluhem v přepočtu asi 600 000 korun), tento dluh nebude smazán osobním bankrotem – a když vám vzdělání nenavýší příjmy anebo vám dluhy nevymaže veřejná služba, potáhnou se s vámi až do hrobu. A to, v celé šíři přes celé USA, je problém tak velký, že se dnes spekuluje o tom, že právě tuition debts nastartují příští krizi.

autor: Artbaggage, pixabay
i Zdroj: PCTuning.cz
autor: Artbaggage, pixabay

V praxi to znamená, že na školu jdete proto, že očekáváte, že budete vydělávat víc a budete mít větší jistotu zaměstnání, což jednoduše není vždy pravda. Musíte si pečlivě vybrat obor, do kterého vstupujete, protože u některých je vyšší pravděpodobnost vyšších příjmů – a jiné obory jsou hodně rizikové.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama